Kamenná studánka s lesní kaplí. Voda bývala pitná ale teď potřebuje vyčistit. Snad na to brzo najdu čas já nebo někdo z farníků. U studánky bývají dvakrát ročně mše. Přístp je k ní po stezce od Ostrého nebo po cestě se závorou pod poslední zatáčkou na silnici od Cunkova do Jetřichovic (pak po stezce kolem potoka a do kopce).
Pověst o Kahanech a Dobré vodě
V údolí mezi Ostrým a Jetrichovicemi je divukrásný les, zvaný "Karhany". Tu prý za dávných let pobíhali noční dobou divocí lesní muži, mající "krhave" či krvavé oči; od nich les nazván je "Krhany" či "Karhany". Jednou prý tu zabloudil jistý rytíř a v nejdivočejších místech, kde nyní stoji kaplička u "Dobré vody", byl přepaden dvěma "Krhany". V největší úzkosti prosil Panenku Marii o pomoc. A kupodivu: do černě noci zableskla překrásná, zelenavá záře, "Krhani" jako bleskem omráčeni padli k zemi a rytíř mohl klidně odejiti. Na památku svého zachránění dal rytíř u studánky, která v těchto místech vyvěrá, postavit dřeveny sloup s obrázkem P. Marie. Když pak sloup za čas zchátral, dali sem lide místo něho kamenný, z něhož se uchoval jen spodek. Je čtyřhranný, kolmo rýhovaný a nese letopočet "1815". O studánce u tohoto sloupu vybájili naši lide, ze je zázračná a ze její dobrá a stále studená voda již mnohým churavým, zvláště očními nemocemi stiženým, pomohla. Tak prý jedna žena, která po mnoho let měla bolavé oči a hrozilo ji oslepnuti, se tu uzdravila, Když vyzývala P. Marii, slíbila postavit kapličku a umyla si oči vodou ze studánky. Pověst o léčivě moci studánky v "Karhanech" se daleko široko rozhlásila, a brzy putovala sem cela procesí zbožných poutníku. Od těch dob říká se studánce "Dobra voda". U kapličky, která byla ověšena všemožnými obrázky, je i za nejkrásnějšího slunného dne šero a teskno.