Lurdská studánka (14143)

Geocaching

Základní informace

Poloha zdroje

  • Odkaz na mapy: Mapy.CZ, Tourmapa, Google
  • WGS-84: N 49°29'16.79" E 14°27'51.63"
  • S42: X = 5484178, Y = 3461313, pás = 33
  • UTM: N = 5481844, E = 461205, pás = 33
  • Nadmořská výška: 495 m
  • Doplňkové informace

    • Autor záznamu: Jirka Benda
    • Datum vložení: 30.10.2021
    • Poslední aktualizace: 01.11.2021
    • Patron: Jirka Benda

Foto zdroje

Lurdská studánka (14143)

Poznámka

Před lety jsem při čtení v knize Čeňka Habarta pročítal o Modlíkově a Lurdské kapličce. Tam stálo že nedaleko kapličky je malá studánka. Vypravil jsem se tedy s krumpáčem a lopatou hledat. Z bažiny kousek od kapličky rozdupané kravami jsem po nějaké době vydoloval rozlámané kusy betonové skruže a nakonec vyčistil pramen až na skálu. JZD Vysočina Petříkovice neměli moc úctu ke studánce když z ní udělali napajedlo pro krávy, ale tak už to za komančů chodilo. Nejspíš to bylo na truc místním sedlákům a věřícím. Studánku jsme nově vyzdili, s kamarády vyčistili okolí od křoví a studánka nám dělá radost protože úplně nevyschla ani v suchém roce 2018. Najdete ji napravo od skalní kapličky za kamenem který tam upustil čert. Na skále kolem kapličky si všimněte známek toho jak se kameníci pokoušeli skálu rozlomit. Naštěstí se jim to nepodařilo a tak mohla být později ve skále vytesán výklenek pro Pannu Marii. „Lurdy“ U silnice do Milevska je skalní kaplička „Lurdy“, kterou nechal zřídit pan Štěpán Dvořák z čp. 3. Od mládí chtěl být knězem, ale do semináře se nedostal. Když získal podíl z prodeje chalupy, rozhodl se uskutečnit svůj dávný sen a navštívit zázračné Lurdy. V cizině však onemocněl zákeřnou nemocí a naděje na vyléčení měl pramálo. V zoufalství se modlil k Panně Marii, vzýval ji, že když způsobí, aby se uzdravil, nechá ve skalách u Modlíkova zbudovat podobný svatostánek, jaký je v Lurdech. Stal se zázrak a Štěpán se uzdravil. Na slib nezapomněl, najal dělníky a své věno použil na stavbu kapličky. Vysvěcena byla r.1927. Místo pro kapličku bylo vybráno v upomínku na zvláštní sluneční záři, kterou 13.2.1861 při pohřbu matky devíti dětí ze sousedního mlýna viděli účastníci pohřbu. Úkaz vnímali jako znamení, neboť ten den bylo třetí výročí zjevení v Lurdech. Původní dřevěná soška od italského mistra a její další dvě kopie byly ukradeny. Nynější je pouze sádrová, zobrazuje Pannu Marii z Mariazell, a v r. 1998 ji, krátce před svou smrtí, opravil pan Karel Veselý z Prahy, rodák z Nadějkova. O „Čertově kameni“ Vyprávění Pavly Dvořákové zaznamenal ve 20. letech minulého století Čeněk Habart: „Tam, kde nyní stojí mlýn „Micáskov“, bývala kdysi chalupa. V té žila lakomá hospodyně. Jednou o půlnoci tloukl kdosi na okno. Selka otevřela a už před ní stál čert. Mluvil k ní lichotivými slovy, zapíše-li se mu, že bude míti peněz jako želez. Jakmile selka uslyšela o penězích, hned byla jako omámená, a čertu se vlastní krví zapsala. Ve smlouvě bylo, že si pro ni přijde za 40 let. Když selka ráno vstala, viděla kolem sebe samé dukáty. Ačkoliv měla tolik zlaťáků, že by jimi celou českou hranici obložila, přece žebrákovi ani haléře, ani kouska chleba nedala. Jednou o půlnoci zaťukal kdosi na okno a už stál ve světnici čert; uplynulo prý 40 let a jde si pro zapsanou duši. Selce se však nechtělo, a proto smluvila s čertem, že s ním do pekla půjde, když jí přinese kámen z kostela jerusalemského, než kohout třikrát zazpívá. Čert svolil a jako vítr odletěl. Již byl s kamenem před Micáskovem, když tu kohout třikráte zakokrhal. Čert praštiv kamenem, chtěl se pomstíti selce. Ta však hodila na zemi před sebe růženec, čert upadl přes kámen a k ní nemohl. V kameni vytlačil svou podobu a zmizel.“ „Čertův kámen“ najdeme mezi silnicí a náhonem k Micáskovu mlýnu, téměř naproti středu rybníčka při pohledu ze silnice. Balvan, který prý čert přinesl z daleké země (má jiné složení než okolní kameny), leží vpravo od skalní kapličky „Lurdy“.

 

Opravit záznam