Základní informace
Poloha zdroje
- Odkaz na mapy: Mapy.CZ, Tourmapa, Google
- WGS-84: N 49°32'55.98" E 18°32'34.44"
- S42: X = 5493704, Y = 4322324, pás = 34
- UTM: N = 5491376, E = 322273, pás = 34
- Nadmořská výška: 610 m
Doplňkové informace
- Autor záznamu: Tomáš Lesný
- Datum vložení: 24.03.2016
- Poslední aktualizace: 03.04.2016
- Patron: Tomáš Lesný
Foto zdroje
Poznámka
Před mnoha lety při stopování vlků jsem zabloudil do tohoto údolí a všiml jsem si ze mezi kameny prudce vytéká voda. Měl jsem tehdy sebou těžkou dubovou hůl co jsem našel v blízkem starém lese a tou jsem vypáčil několik kamenů, a vytvořil tak prostor pro studničku kam jde zasunout láhev a celou ji naplnit čistou výbornou vodou. Tak jsem tam nakonec i mezi kameny zarazil tu hůl a nechal ji tam nad nově vzniklou studánkou. O několik let později jsem šel okolo na vlčí hlídku. Vlci už byli paradoxně vystřilení, občas tam prošel ale rys. Když jsme šli okolo studánky už jsme byli dost žízniví a tak jsem se samozřejmě vytáhl že jsem tam udělal kdysi studánku a ta nás osvěží. V tom jsem si všiml hole, kterou jsem tam kdysi zarazil. Tak si říkám, že by mi na dlouhé cestě která nás ještě při hledání stop čeka bodla a chci ji vyndat z kamene ale už v tom jsem pocítil že ta hůl nechce nikam, ale řikam ji: "Ty jsi předci moje hůl, musiš jít se mnou" No tak co jí zbylo. Šli jsme pak na protejší hřeben směr k Lomné, podle mapy cesta měla vest po hřebeni, ale nevedla, my se motali hrozne dlouho až do noci a uplně se ztratili a nepomohlo ani GPS, i na mapě značky vedly uplně jinak, prostě hrozný to bylo. Pozdě večer jme naštěstí našli pod Slavíčem z pověstí známou trempskou chatu Nudlarnu což nas zachranilo, byla to nádherna noc z které bylo znát že tam pořád laska je i když už nejsme a nebudem spolu. Ale na druhy den jsme bloudili zas, uplně strasně, druhy den jsme nejedli a neměli už sílu. A já měl koupenou jizdenku na vlak přes internet, poslední spoj kterým to šlo byl na tři hodiny, bylo to na druhou stranu republiky a nešlo to zrušit ani přebookovat takže jsem byl celkem motivovaný to stihnout... V tom mi to došlo. Dělá to ta hůl, proto bloudíme, ten kus drevá chce tam kam patří a zpusobuje to že nám hory dělají tohle. Musíme ji zarazit zpět do studanky, jinak tu možná zůstaneme i prokletí a nikdy se z toho lesa nedostanem. Z poslednch sil jsme se tam za pár hodin vrátili a zarazili hůl na místo. Potom jsme se taktak stihli dostat na Visalaje k autu. Evka znala zkratku pres hory, na vlak jsem to stihl s petiminutovou rezernou. Byl to zazrak, a byli jsme skoro polomrtví vyčerpaním, ale Evka byla šermířka, silna krásna holka. Ta mladá holka už nežije, ač sama jako veterinářka porodila spoustu tvorečků, sama při prvním porodu zemřela... Z toho bloudění lesem také vyplýva že: Nic z toho co je v lese Ti nepatří, a i ta hůl, ten kus dřeva je bytost lesa ke které je třeba mít úctu, jinak se to obratí proti Tobě. Na památku milované Evy Fajkusové