vyvěračka Pod Zítkovou skálou (3963)

GPX Geocaching

Základní informace

Poloha zdroje

  • Odkaz na mapy: Mapy.CZ, Tourmapa, Google
  • WGS-84: N 50°38'58.92" E 15°21'29.52"
  • S42: X = 5613319, Y = 525458, pás = 3
  • UTM: X = 5610933, Y = 525324, pás = 33
  • Nadmořská výška: 430 m
  • Doplňkové informace

    • Autor záznamu: Ondřej Zeman
    • Datum vložení: 06.09.2010
    • Poslední aktualizace: 06.09.2010
    • Patron: Česká speleologická společnost, ZO 5-01 Bozkov

Foto zdroje

vyvěračka Pod Zítkovou skálou (3963)

Poznámka

Jinak nazývaná též vyvěračka, vývěr, pramen, ponor, nebo estavela z jeskyně Na Vošmendě. Viditelně vyvěrá několik litrů za sekundu ze dvou jeskyní pod Zítkovou skálou na pravém břehu potoka Vošmendy. Větší část vody však vyvěrá skrytě - přímo do koryta potoka. Podle starších měření může být vydatnost vývěru až několik desítek l/s. Vyšší teplota vyvěrající vody během celého roku svědčí o vývěru vody z větších hloubek.
Je prokázána přímá hydraulická souvislost vývěru se zatopeným lomem v Jesenném (cca 1,6 km vzdušnou čarou přes kopec). Až do roku 1972 pod Zítkovou skálou neexistoval vývěr, ale naopak ponor, do něhož bylo možné pustit celý průtok potoka Vošmendy (asi 100-200 l/s). Ponor ústil do úzké a těžko průlezné jeskyně. Kromě pokusů o objevení pokračování jeskyně provedli bozkovští jeskyňáři také stopovací pokus geofyzikální metodou "nabitého tělesa" s cílem sledovat pohyb a směr vody v podzemí. Při této metodě je do vody přidána kuchyňská sůl a do vzniklého vodivého roztoku je přivedeno elektrické napětí. Pohyb "nabité vody" v podzemí je pak na povrchu sledován pomocí sítě elektrod. Voda se však během několika metrů od ponoru "ztratila", což svědčilo o jejím odtoku svisle do hloubky. Byly prováděny rovněž pokusy s barvením vody Na-fluoresceinem (zelené barvivo). Nikde v okolí se však obarvená voda neobjevila.
Na vánoce roku 1972 došlo v jámovém lomu v Jesenném k poruše jednoho ze dvou elektrických čerpadel. Druhé nestačilo odvádět vodu z pramenů na dně a když se dělníci po vánocích vrátili do práce byl lom zatopen. Těžba již obnovena nebyla. Ve stejné době, kdy stoupla hladina vody v lomu, stoupla hladina také v jeskyních pod Zítkovou skálou a z bývalého ponoru začala voda vytékat ven. Jeskyně pod Zítkovou skálou se zatopila a její speleologický průzkum musel být ukončen.
Zpětně lze předpokládat, že všechny stopovací pokusy byly neúspěšné proto, že voda ztrácející se před rokem 1972 v ponoru odtékala pryč z údolí Vošmendy ve velkých hloubkách pod kopcem směrem k lomu v Jesenném, kde sledována nebyla.
Lom v Jesenném a jeskyně pod Zítkovou skálou u Vošmendy jsou propojeny pruhem karbonátových hornin (vápnité dolomity až dolomitické vápence), zavrásněných do okolních břidlic Železnobrodského krystalinika. Je pravděpodobné, že zde mohou být vyvinuty rozsáhlé jeskyně avšak na jejich objevení si budeme muset ještě počkat. Naše současné technické a lidské možnosti na to zatím nestačí. Je také pravděpodobné, že pokud tu jeskyně opravdu jsou, mohou být hluboko pod hladinou podzemní vody.

Opravit záznam