Druhý z pramenů Divoké Orlice se nachází blíže vrcholu Zbójnicke Góry. Mělo by se jednat o hlavní pramen, resp. nejvzdálenější. Poprvé jej určil Ing. Jan Hégr v časopise Turista. Je označen - na stromě se nachází jednak hrníček a jednak papír, na kterém je název pramene řeky v polštině. Voda je tu sotva znatelná, jde nejspíš o rašeliniště. Pramen je dobře přístupný, vede kolem něho lesní cesta směřující k přírodní rezervaci Torfowisko pod Zieleńcem a rašeliništi Czarne Bagno. To se obecně považuje za pramennou oblast Divoké Orlice, jež z něho vytéká a pak tvoří státní hranici mezi Polskem a ČR v délce celkem 26 km, do Česka vstupuje definitivně Zemskou bránou. Až k Zemské bráně si drží jižní směr, který později mění na západní až severozápadní. U Albrechtic se spojuje s Tichou Orlicí a pod názvem Orlice pokračuje až do Hradce Králové, kde ústí do Labe. Zajímavostí obou Orlic je to, že ani jedna nepramení v Orlických horách. Tichá přitéká z Hanušovické vrchoviny, Divoká sbírá své vody v Bystřických horách.