Kde pramení Merklínka

Cca 39km dlouhý potok pramení u obce Němčice a ve Stodu se vlévá do Radbuzy. Kolem pramene se nedávno objevila diskuse, protože pramen potoka není jednoznačný. Vypravil jsem se tedy do Němčic a zdokumentoval situaci. V době mé výpravy bylo déletrvající sucho, takže veškeré občasné zdroje byly mimo hru.
Podle map lze Merklínku jednoznačně identifikovat až od výtoku z Němčického rybníka. Jenže nad tímto rybníkem je dosti složitá soustava napájecích větví. Když tedy půjdeme proti proudu avětve si budeme postupně číslovat podle pořadí od východu na západ až sever, zjistíme, že jsou celkem čtyři a nejvíce vody má právě čtvrtá.

Zdrojnice

Zdrojem vody pro Merklínku jsou stráně kolem Němčic, na nichž byly dříve většinou podmáčené louky, které byly zmeliorovány, takže prameny větví 1 a 2 jsou defakto vyústěním trativodů. Najít v příšerně zarostlém korytě přesné místo vyústění je prakticky nemožné,u větve č. 1 je ústí trubky překryto splaveninami, nanesenými při odtoku přívalové vody z jarního tání. Takže větve č. 1 a 2 začínají loužičkami v zarostlém korytě a nad džunglí plevelů vítězí až na dolním toku. Potůček, vzniklý jejich soutokem protéká kolem koupaliště, které v létě napájí relativně velmi čistou vodou. Stálý průtok pak zajišťuje bezproblémovou funkci tohoto rekreačního zařízení.

Z louky vede ještě trativodová trasa, ze které vytéká voda na povrch u asfaltové polní cesty, kde tvoří v louce bažinku a na vozovce kaluž. Voda však ihned mizí v podzemí a odtéká neznámo kam.

Soutok větví 1 a 2 protéká k silnici z Němčic do Chudenic, kde se slévá se soutokem větví 3 a 4. Celkovou vydatnost tohoto toku odhaduji na 2 – 3 l/s.

Přímo v obci pak najdeme další soutok. U křižovatky se do větve č. 4, tekoucí od západu a mající nejvíc vody, vlévá větev č. 3, která je na některých mapách označena jako Merklínka. Tato větev je jediná, která pramení v lese nad obcí, ale tam už je realita s mapami v rozporu. Hlavní tok se hned nad obecním vodojemem na kraji lesa dělí na několik větví, které vytékají z rozlehlého prameniště, ležícího ale výhradně pod silnicí. Nad silnici už vedou jenom suché strouhy, které jsou zavodněny pouze v případě nadměrných srážek a za pramenné toky je rozhodně považovat nelze. Přímo v prameništi jsou pak tři jímací studny, které plní obecní vodojem. Vše je bez jakéhokoli přepadu a množství potůčků začíná vždy stejně: Světlina v lese, plná přerostlé vegetace, pod kterou se korýtko ztrácí a vzhled a druhové složení rostlin dává jasně najevo, že jde o bažinu. Pokud prameniště obejdeme, zjistíme, že je na horní straně poměrně ostře ohraničeno a nad zarostlými místy už je sucho. Podrobný průzkum bude možný až v zimě, po několika dnech holomrazů, kdy se bažina, s výjimkou míst, kde voda bezprostředně vyvěrá ze země, stane schůdnou. Navíc jsem na několika místech objevil kaliště divočáků, takže …

Větev č. 4 vytéká z rybníčku v západní části obce. Ten je napájen jednak z trativodu z louky na západ od něj a jednak z potoka, který přitéká od severu. Tento potok odvodňuje svahovou louku pod obcí Úlíkov, v korytě tohoto potoka je rovněž studna s čerpadlem a kousek nad ní malá tůňka, nad níž už vede nahoru jen suché koryto.

Výsledek: Jediné místo, kterému by se, s trochou dobré vůle dalo říkat pramen Merklínky, je právě ona tůňka, kterou začíná souvislý vodní tok větve č. 4. Na některých mapách je tento tok označen jako Starý potok. Větev č. 3 je napájena soustavou mikrovývěrů z plošného prameniště a větve č. 1 a 2 jsou jen vývody melioračních drenáží.

Fotodokumentace

Obr.1 - Větev 1 – zde se na dně koryta začíná objevovat voda	Obr. 2 - zdrojová plocha větví 1 a 2 – dnes odvodněno trativody	Obr. 3 - soutok větví 1, (vpravo) a 2 (vlevo). O něco níž je odběrová šachta pro napájení koupaliště
Obr. 4 – výtok větve 2 z propustku pod polní cestou. Voda vytéká o cca 100 m výš z trativodu.	Obr. 5 – Dříve podmáčená louka. Křovinaté ostrůvky vyznačují nyní suché koryto.	Obr. 6 – Vyznačená trasa jednoho z trativodů. Louže u cesty je z něj napájena, (pravděpodobně je zde trativod ucpán), voda však ihned mizí zase v podzemí.
Obr. 7 – soutok větví 3, (vlevo) a 4 (vpravo). Větev 4 má ze všech nejvíc vody.	Obr. 8 – jedna ze tří pramenných studní pod prameništěm větve 3	Obr. 9 – větev 3 – jeden z mnoha výtoků z rozsáhlého prameniště
Obr. 10 - dtto	Obr. 11 – větev 3 – horní hrana prameniště. Nad kmeny stromů už je sucho a vše je pod silnicí z Němčic do Kdyně.	Obr. 12 – bezodtoká louže na okraji louky u cesty z lesa
Obr. 13 – jediné místo, které by se dalo nazývat pramenem. Je to začátek souvislého toku větve č 4. Vydatnost mizivá. O něco níž je studna s čerpadlem.	Obr. 14 (mimo schema) – louže z předchozího obrázku je v lese vpravo od kůlu. Nahoru už vede jen suché koryto	Obr. 15 (mimo schema) – křoví a hliněný val vyznačují trasu nyní už jen odvodňovací strouhy.
Schema bylo vytvořen s použitím turistické mapy z www.mapy.cz.

Obešel, sepsal a nafotil - Jiří Fridrich